Názory, komentáře

"Prezident je buzna", je protestsong?

pondělí 22. listopad 2010 11:13

Kapela Visací zámek

ČTK, 8. listopadu 2010:  Kapela Visací zámek v nové písni uráží prezidenta Klause. PRAHA - Punková kapela Visací zámek si nebere servítky. Na novém albu Klasika se obula do prezidenta Václava Klause. „Prezident je buzna“,  zní v refrénu skladby s názvem Prezident. Zpěvák kapely svůj text vysvětluje tím, že se Václav Klaus profiluje tolika dobrými vlastnostmi, že nevypadá dost mužně.

 

Nedá mi, mrzce přiživit svou nicotnou blogerskou popularitu, na široce medializované zprávě o refrénu písně „Prezident“, z autorské dílny, snad punkové kapely Visací zámek, kterou jinak neznám, nesleduji a „nemusím“. Jsem ctitelem spíš klasického rocku a líbí se mi třeba i něco „mezi“ rockem a country, jak dělá Willie Nelson, jehož působivé „Crazy“ mám dokonce jako vyzvánění už léta na svém mobilu. Ze současné tuzemské tvorby spíš snesu dřevní rock, který dělá Žlutý pes, ale „beru“ i Buty, Mig21, Kryštofa a některé jiné současné. Všechny ale neznám

Myslím, kdyby, rádoby „chytrý a vtipný“ refrén, kterým však kapela nesporně úspěšně mediálně zabodovala, upravili na „Pružinskij je buzna“, což by do taktu bez problému vycházelo, že by si ušetřili nutnost vysvětlování, proč jsou nevkusní vůči Václavu Klausovi, který, jak známo, s populárním rusky znějícím příjmením nemá nic společného, aspoň dle dementi z Hradní kanceláře k některým, prezidentem neautorizovaným, údajně jeho CV, které jsou ke stažení na netu. Nechci ale řešit Hlavu státu a jeho, něčím dráždivý původ, zejména z tatínkovy strany, nýbrž kulturu, zejména písňové texty a nanejvýš svou nostalgii po zrušených tanečních kavárnách.

V popu i rocku, jakož i ve specifické české country, u nás bývalo množství kvalitních textů od řady kvalitních textařů. Nedá mi, abych se nepokusil některé, mnou uznávané, vyjmenovat. Jiří Suchý, Jan Schneider, Jiří Štaidl, Pavel Vrba, Ivo Fischer, Ondřej Hejma, Honza Vyčítal, Zdeněk Rytíř, Michal Bukovič, Zdeněk Borovec, Jiřina Fikejzová, Vláďa Mišík, vynikající textař typu „humorista ze života“ Ivan Mládek i když jeho parketou byl dixieland. Omlouvám se těm žijícím dobrým, které jsem si nevybavil.

Líbí se mi i pozdnější autorské texty Janka Ledeckého i když po hudební stránce mi jeho písničky připadají trochu stereotypní, ale určitě špatné nejsou. Líbí se mi i poněkud, řekl bych dadaistické texty, které zpívá Richard Krajčo, který si je snad také píše sám? Rád si poslechnu Buty, Mig 21, kteří hrají zajímavě a i jejich zcela specifické texty se mi pozdávají. Jejich autory ale neznám.

Mimořádně populárního Michala Davida a božského Mistra Káju, nemusím ani hudebně, ani textově. Michala Davida od jakživa a Mistra již dávno. Karel Gott míval některé opravdu vynikající písně ve svých raných začátcích, které zpívával na koncertech s Krautgartnerem, popř. i s jinými sestavami. Mám třeba na mysli Zloděj dobytka /v US originále You Must Have Been A Beautiful Baby/, s bezvadným českým textem Jiřího Šteidla, kterým by, podle mého vkusu, Mistr strčil do kapsy většinu své pozdější produkce, byť ale díky té, však později dosáhl jistě zasloužené slávy i bohatství /míněno bez ironie/.

Mimochodem, Honáka dobytka, neboli „Brod“, zpívával, kromě Gotta, také klasik českého rock´n´rollu, nezapomenutelný Miky Volek, ve svých slabších chvilkách, když jako ústupek svým živitelům byl nucen vzít na milost mateřštinu, místo jednoznačně preferované angličtiny, kterou sice znal pouze z odposlechu svých amerických vzorů, ale jak právě on s ní uměl! Neměl a nemá v Česku konkurenci!

Nepozoruji na sobě nějaké přehnané sklony k nostalgii, ale právě při včerejší večerní procházce Václavákem, kde  z reproduktoru obchodu se suvenýry, v blízkosti Bati, zněl nezajímavý popík s textem, pro mne absolutně neposlouchatelným, protože v ruštině (!), jsem si uvědomil obrovský rozdíl mezi šedesátými a sedmdesátými léty minulého století se současností v tom, co znělo na Václaváku v podvečerech a nocích tehdy a co je tam ke slyšení dnes.

Na Václaváku, jako i v okolí, se tehdy tancovalo při živé hudbě. Osobně pamatuji taneční podniky, které jsem navštěvoval. Třeba taneční kavárnu Alfa, ve které jsem se poznal se svou prvou manželkou. Kavárna dnes dlí již léta prázdnotou, jako ostatně celý vybydlený Stýblův Palác, ve kterém se Alfa nad pasáží nacházela. Dosud exkluzivní funkcionalistický palác s pořád frekventovanou pasáží, spojující Václavák s Vodičkovou ulicí a přes pěkný park s Jungmannovým náměstím, je smutným vykřičníkem, kam to naše polistopadová, „při zhasnutí“ vzniklá kapitalistická společnost dopracovala s lidovou zábavou, patrně celkově, nejen s tančírnami pro mládež a bohužel, nejen s kulturou. To ale zde raději neřešme.

Také jsem chodil do Astry, kde dnes má druhá choť exprezidenta Veškrny /pokus o „humor“/ svůj Dům knihy. Knihu jako substitut za někdejší tančírnu, pokud jde o mne, ale „beru“.

Jít tančit se také dalo do Vagonu Metro na Národní třídě, do Savarinu Na Příkopě a mladá, rozptýlení vyhledávající „slaměná vdovička“, se dala kontaktovat na  tanečku v Srdíčku v Hybernské, protože bylo naproti Masarykova nádraží, tehdy samozřejmě nádraží Praha - Střed, bez zmínky o "zlém" TGM v názvu.

Kromě toho fungovaly oficiální taneční sály, jako Lucerna, Žofín, Repre a podobné, ty však byly, mimo víkendových odpoledních čajů, využívány večer a v nocích pro plesy a formálnější společenské akce, než tančírny v kavárnách, na které vzpomínám a z nichž jsem na současném Václaváku, ani jinde v centru české metropole, nezaznamenal jedinou. Plesy, myslím, se pořádají pořád. Jimi  ale rozhodně nelze nahradit zmizelé taneční kavárny. To je jiný druh taneční zábavy a hlavně jiná společenská příležitost a jiní účastníci.

Úroveň většiny současných písňových textů, které se na posluchače 24 hodin dnes a denně valí z rádií, je myslím znatelně horší, než bývala za vzpomínané „doby tančíren“. Přesněji, je asi třeba říci, že kromě ubohých textů, které určitě bývaly i tehdy, takové dříve vyvažovalo mnohem více textů dobrých, než je jich ke slyšení dnes. Možná se mi to ale jenom zdá? Avšak vybydlené tančírny na Václaváku a jiné zrušené v centru Prahy, se mi určitě nezdají. Bohužel.

Myslím, že pitomoučký refrén „Prezident je buzna“, je dokladem, kam až písňové texty v současnosti upadly. Celá píseň je pro mne, s prominutím, ubohost. Přehrál jsem si jí z netového klipu a je bez nápadu a schopností zaujmout něčím, jak textařsky, tak muzikantsky, kromě nevkusnosti vůči představiteli státu. Aspoň pro můj vkus. Myslím vkus umělecký, nikoliv politický. To je snad jasné?

Co mi víc vadí? Neexistující tančírny, či stupidita současných písňových textů? Nebo vybydlené paláce, či jinak znehodnocené, dosud  krásné budovy na Václaváku? Třeba hotel Juliš, ve kterém se dnes ve třech podlažích prodávají tuctové hadříky, místo jídelního automatu v přízemí a krásné funkcionalistické prosklené tančírny, která byla nad ním? Nebo mi snad vadí dokonce ten na Hradě, kterého stylově propaguje ukázkově stupidní hudební produkt kapely Visací zámek? To bych si přece k naší současné polistopadové nejzářivější ikoně, když Václav Havel již ani na oficiální oslavu 17.11.1989 nesmí, přece nedovolil?            

Při procházce vnímám o taneční zábavy ochuzený Václavák a pociťuji známé „vše souvisí se vším“. Kdyby třeba nebyl na Hradě ten, který zapříčinil nepříliš povedený, byť expresní rychlostí provedený, přechod do tržního hospodářství, kterým byla vytvořena vládnoucí vrstva zbohatlíků, přišlých k penězům a moci nemravně, „při zhasnutí“, možná by na Václaváku dnes svítily tančírny? Ty však jsou dnes ve skutečnosti potemnělé, protože jsou buď již v léta vybydlených palácích, nebo z jiných důvodů zrušené a jak známo, myšlenky vyjádřené slůvkem "kdyby", na počátku, jsou bezcenné......

Možná, že by se v kavárnách na Václaváku i dnes tancovalo a dokonce při živé hudbě, jako před dvaceti a více lety a rockeři by třeba ani nepsali takové pitominy, jako zplodil Visací zámek o Václavu Klausovi, kdyby polistopadová velká privatizace byla prováděna někým jiným a jinak, než dnešním prezidentem? Jako třeba "nesystémová" privatizace Škodovky v Mladé Boleslavi, která nebyla uskutečněna sice vzorově, tedy nikoliv expresně a "při zhasnutí", ale zato jako nevytunelovaná prosperuje a slušně živí desetitisíce, možná až sto tisíc, občanů? Ale, to už jsem zase u bezcenných myšlenek, začínajících na "kdyby"!

Bez tančíren s živou hudbou, Bůh ví, jak to s českým lidovým muzikantstvím, kterým nemyslím právě vesnický folklór, ani dechovku, ale rock, country a jazz, ale u nás dál bude? Kdožpak ví? Možná, že to s ní dopadne, jako s  průmyslovými obory, které jsme po "úspěšné" ekonomické transformaci "zabalili", včetně "neprůmyslového" zdravotnictví a školství?

Má snad „Prezident je buzna“, být současný český rockový protestsong? Tuto formu protestu zavedl a v celé západní civilizaci proslavil již v šedesátých létech minulého století famózní Bob Dylan. Jeho protesty proti představitelům moci ale byly hudebně i textově nesrovnatelně „napadnutější“, než tento český o Václavu Klausovi. byť o sobě snad ještě pořád tvrdíme „co Čech, to muzikant“ a Visací zámek jsou Češi? 

 

 

Pavel Victorin

Jiří HermánekText o TD i můj příspěvek byly zcela nekonfliktní14:4323.11.2010 14:43:37
autorJ. Hermánkovi07:3323.11.2010 7:33:39
Jiří HermánekJen aby to nezapadlo, kopíruji se svůj DP o TD07:0923.11.2010 7:09:14
Frant. NeradMluvíte mi z duše17:4322.11.2010 17:43:37

Počet příspěvků: 6, poslední 23.11.2010 14:43:37 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Pavel Victorin

Pavel Victorin

Příležitostné aktuality k celospolečenskému dění se zaměřením na techniku, zejména stavebnictví a kulturu.

Jsem inženýr, stavař, od loňského roku v důchodu, s částečnými pracovními aktivitami. Mými hobby jsou stavebnictví, architektura, malířství, historie XX. stol., zejména Hitlerovská III. Říše a Baťův Zlín, fyzika, filmy, rocková hudba a jazz, letectví, auta a literatura odborná a faktu. Žiji spokojeně v Praze. Fyzicky jsem bez viditelných problémů. Jsem voličem ODS, byť s výhradami.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy