Názory, komentáře

Oko nad Prahou, aneb Souboj Oka s Okem.

čtvrtek 18. listopad 2010 10:40

"Oko nad Prahou", alias Chobotnice, anebo Blob

Postaví nám nový primátor, MUDr. Bohuslav Svoboda, Kaplického Národní knihovnu pro III. Tisíciletí? Osobně se domnívám, že realisticky je nutno předpokládat, že nejméně do konce služebního období současného pana prezidenta, tedy do března 2013, bude v uvedeném ohledu nový primátor sdílet stanovisko, ke kterému se jeho předchůdce dopracoval nelehkým, avšak mimořádně zodpovědným myšlenkovým procesem, důstojným intelektuální a mravní potence akademicky vzdělaného člověka - lékaře a statečného čestného sportovce - vysokohorského lezce, dokonce pokořitele pyšné Čomolungmy!

Mám za to, že nemusí být na škodu, pověděti si o "Oku nad Prahou" něco málo více, než bývá ve veřejných médiích. Kdo má na téma jiný názor, nemusí mne kvůli tomu samozřejmě očerňovat, nýbrž článek pominout a nečíst. Anebo napsat článek vlastní. Chytřejší, čtivější, názorově správnější. Prostě všestranně lepší. Ale, přistupme již k věci.

"Oko nad Prahou", tak nazval svůj soutěžní návrh nové Národní knihovny jeho autor, zesnulý architekt Jan Kaplický. Návrh, jak známo, vyhrál v anonymní mezinárodní soutěži úspěšně uspořádané a vyhodnocené v r. 2007. Uspořádání soutěže i její řádný průběh osobně supervizí garantoval, jakož i vítězný návrh a jeho realizaci, populární pražský primátor MUDr. Pavel Bém.

Stavební povolení mělo být vydáno v r. 2008. Podle primátorových slov se mělo na předem vybrané parcele, v místě někdejší konečné tramvajové smyčky na Letenské pláni, kam je snadný pěší přístup ze všech směrů, od tramvaje, z metra, z Letenského parku a z ulice, začít stavět bez odkladů. Takže stavba měla být někdy v této době právě dokončena.

Ironií, kterou člověk nevymyslí, nýbrž která je dílem Režiséra jménem Život, se však stalo, že nad Kaplického "Okem nad Prahou" spočinulo mocnější, v Česku až nejmocnější "Oko", a tedy nejmocnější nejen "nad Prahou", nýbrž "nad celou ČR". Hovoříme tedy o jakémsi "Oku nad ČR". Toto "Oko", mocnější "Oka nad Prahou", nahlédlo na vítězný projekt, vybraný dle regulí soutěže k realizaci a dle jejího garanta - pražského primátora, k realizaci neodkladné, bohužel, s  nelibostí. Byla vyjádřena slovy o odhodlání statečného připoutání "Oka nad ČR" k lopatě bagru, začnou-li výkopové práce pro Kaplického "Oko nad Prahou".

Statečný pokořitel Čomolungmy, kterou si odskočil ponížit z odpovědně zastávaného postu pražského primátora, následně zodpovědně přehodnotil své dosavadní vstřícné stanovisko ke Kaplického "Oku", jakož i své poskytnuté sliby a osobní garance, že bude realizováno a dospěl k nesporně mimořádně čestnému a chlapskému stanovisku, že Kaplického výtvor se mu vlastně nelíbí a že by bylo velmi nezodpovědné nechat ho za peníze daňových poplatníků postavit. Primátor rovněž dospěl k rozhodnutí, že je potřebné po pravdě veřejnosti odhalit, co před vyhlášením výsledků architektonické soutěže sice bylo známo, ale nejevilo se jako zásadní překážka a totiž to, že stavba Kaplického "Oka" by nebyla právě nejlevnější. Přišlo by, bratru, dokonce možná na více, než vydařený poctivý projekt úspěšného "Opencard".

Co k názoru čestného chlapíka a sportovce, mravného natolik, že je schopen uznat i své vlastní omyly, poukáže-li mu směr, kudy se skutečné Pravdy správně dobírat, někdo kromobyčejně moudrý, kterého pokořitel Čomolungmy sympaticky skromně uznává moudřejšího sebe? Když tím, kterého si nad sebe váží, je samotný Václav Klaus?

"Oko na Prahou", jak je známo, nestojí, avšak pokochejme se jím aspoň imaginárně. Pokusím se zvídavého čtenáře novou Národní knihovnou provést aspoň slovním popisem.

Budova má trojrozměrnou konstrukci, která se dotýká pódia na kterém stojí, pouze v osmi bodech, takže se nad ním opticky jakoby vznáší. Fasáda má barvu šampaňského, bůhví proč? Avšak, pokud jde o mne, nic proti tomu. Pouze bych upřesnil, že favorizuji barvu podle šampáňa Brut.

Pódium je obdélníkové a jeho povrch je z bílého neleštěného mramoru. Na obvodu má dovnitř nakloněné plošné pásy ze zrcadlové leštěné nerezové oceli, ve kterých se při pohledu ze všech úhlů "vznášející" budova efektně odráží.   

Do mramorového povrchu pódia jsou zapuštěny nerezové fontánky, ze kterých tryská voda, někde i barevnými pramínky. V zimě je voda ohřívána, takže tato venkovní úprava je celoroční. V pódiu je rovněž plánováno místy ozelenění skupinami borovic a břečťanů. Barevně může být ozelenění pochopitelně popř. bílé, při pokrytí napadaným sněhem, anebo různobarevné, díky pestrosti palety malíře jménem Podzim.

Z frontální části pódia, směrem z třídy Milady Horákové, povedou do budovy dvě zakřivené fialové rampy. Obdobně z protější zadní části, přístupné z parku. Jimi návštěvník vstoupí do prostoru se schodišti, minikavárnami a obchody, zejména knihkupectvími, kde má možnost procházet se, nebo posedávat. Prostě relaxovat.

Hlavním architektonickým prvkem knihovny je Ulice. Je to veřejný prostor vyklenutý uvnitř nad pódiem, který má přímé napojení na skutečnou okolní, již zmíněnou třídu Milady  Horákové a do parku, prostřednictvím ramp a schodišť. Propojuje tak vnitřek budovy s venkovním okolím. Ulice uvnitř budovy místy dosahuje výšky až několika pater. Poskytuje výhledy do okolí i na vnitřní lesklé nosné sloupy a přímé vstupy k základním službám, ke schodištím a výtahům, kterými je odsud přímé vertikální spojení do veřejně přístupných studijních prostorů. Ulice poskytuje také vstup do víceúčelového sálu a navazující restaurace. Je z ní i úžasný pohled do automatizovaného skladiště knih, obsluhovaného unikátním robotem.  Do potemnělého skladiště dopadají paprsky denního světla kruhovým oknem ve fasádě.

Veškeré stěny, podlahy a stropy interiéru jsou z materiálů pohlcujících hluk. Jsme přece v knihovně. A ne ledajaké! V moderní knihovně českého národa pro III. Tisíciletí! 

Kromě Ulice dominují interiéru Studovny. Na úrovni pódia a Ulice jsou studijní prostory přístupné pro návštěvníky bez registrace. Tedy pro nejširší veřejnost. Směrem vzhůru, postupem do vyšších pater, stoupá specializace studijních zón. Intenzita denního světla je v nich regulována okenními clonami. Bezhlučná klimatizace je samozřejmostí.

Služební místnosti jsou od veřejných prostor odděleny stěnami z opálového skla. Ve studovnách je klid a ticho. Ideální místa pro přemýšlení. Aspoň podle zesnulého architekta Kaplického.

Kanceláře pro administrativu jsou umístěny převážně ve 3. 4. 5. a 6. podlaží. Jsou zde i zasedací místnosti pro jednání. Je odsud přímé vertikální spojení výtahem do centrálního skladiště knih i do čítáren.

Budova má celkem 8 nadzemních podlaží, vč. přízemného pódia, a 2. podzemní, s veřejnými parkovišti a vjezdy pro zásobování.

Slovutné "Oko" je umístěno v horní části budovy a zabírá několik podlaží. Je 30 metrů nad zemí. Poskytuje nádherný výhled na Katedrálu Sv. Víta. Je z něj vidět až na Staroměstské náměstí a na původní Národní knihovnu, tedy na Klementinum. Kromě toho na řeku, horizonty města, na oblaka.

Knihy se v nové knihovně téměř nedotkne lidská ruka. Veškeré manipulace jsou řízeny počítačem a robotizovány. Jakýkoliv dokument, či kniha, dorazí ke čtenáři, nebo k pracovníkovi knihovny, během několika minut.

Umístěním vzácných dokumentů a tisků v podzemí je docíleno celkové statické odlehčení budovy a možnost jejich dokonalé ochrany proti požáru /i případné vodě, která však na Letenské pláni opravdu nehrozí/, vzduchotěsným a požáru odolným zapouzdřením prostoru. 

Do nové knihovny se uvažovalo s přemístěním všech knih, vydaných snad dokonce v celém světě, od r. 1801 až po současnost. Navzdory digitalizaci se předpokládá, že kniha ve své fyzické podobě, nemluvě o časopisech, nepřestane být součástí života příštích generací. Nová budova má proto prostor pro deset milionů knih, což tvoří rezervu pro budoucích cca 50 let. V budově je  1250 studijních individuálních míst a dalších 700 míst ve společenských a relaxačních prostorech.

Nevymyslel to Jan Kaplický pěkně?


PS  Vyjadřuji tímto odcházejícímu primátorovi Prahy upřímný obdiv a úctu, jak jinak? Proto nyní opakuji, již známé, "Drahý Pavle Béme, děkujeme, odejěte!"

 


 

Pavel Victorin

Lída V.A místo blogu22:3821.11.2010 22:38:28
Martin NovákRe: třeba vztah k sovětskému svazu14:1820.11.2010 14:18:18
Jiří HermánekVýborně Lído V. Vaše reakce byla docela obsáhlá08:4420.11.2010 8:44:16
autorLídě V.07:3720.11.2010 7:37:21
Lída V.Tihle "spolupracující" to mají tak jasné!00:5120.11.2010 0:51:14
Jiří HermánekJistě, pane Victorine. vždyť také ona hlasování18:5219.11.2010 18:52:36
autorJ. Hermánkovi12:5919.11.2010 12:59:33
Jiří HermánekPanu Victorinovi: To jsou stokrát omleté argumenty10:3319.11.2010 10:33:40
autorJ. Hermánkovi09:0419.11.2010 9:04:42
autorPánům Hermánkovi a Harokovi.04:1719.11.2010 4:17:27
Vojtěch HarokDobrý den,16:4018.11.2010 16:40:09
Jiří HermánekKdyž dovolíte autore, trochu bych Vás korigoval16:0518.11.2010 16:05:25

Počet příspěvků: 13, poslední 21.11.2010 22:38:28 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Pavel Victorin

Pavel Victorin

Příležitostné aktuality k celospolečenskému dění se zaměřením na techniku, zejména stavebnictví a kulturu.

Jsem inženýr, stavař, od loňského roku v důchodu, s částečnými pracovními aktivitami. Mými hobby jsou stavebnictví, architektura, malířství, historie XX. stol., zejména Hitlerovská III. Říše a Baťův Zlín, fyzika, filmy, rocková hudba a jazz, letectví, auta a literatura odborná a faktu. Žiji spokojeně v Praze. Fyzicky jsem bez viditelných problémů. Jsem voličem ODS, byť s výhradami.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy